22. července 2009 v 8:32 | AňulQa
|
Zemský hřebčinec Písek je jedním ze tří posledních státních podniků, které mají na starosti chov koní (těmi dalšími jsou Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem a Zemský hřebčinec Tlumačov). Díky jeho zaměstnancům dochází v Čechách k produkci kvalitních sportovních koní se skokovým a drezurním potenciálem.
Známé jihočeské město Písek vzniklo ve 13. století na břehu řeky Otavy. Ve své historii bohatlo převážně z těžby zlata a rozvoje obchodu a výroby. Za husitských válek se výrazně stavělo na stranu kališníků. Jako většina českých měst se i Písek v devatenáctém století pozvolna měnil a jeho plocha se začala rozšiřovat i za hranice starobylých hradeb. Dnes je město nejen příjemným místem k bydlení, ale i cílem turistů, kteří sem kromě kultury jezdí do jednoho z největších českých center chovu koní.
Historie
Písecký hřebčinec byl založen roku 1902, kdy se do nově vystavěných budov přemístili první hřebci z původního stanoviště, tzv. "Švantlova dvora", jenž se nacházel v samém srdci města. Prvotními ošetřovateli koní se stali vojáci - vojenská správa v objektu přetrvala až do roku 1924, kdy byly veškeré pravomoci a starosti podniku převedeny do rukou civilních obyvatel.
Objekt byl ve své době velice moderní a její tvůrce areál vytvořil velice důmyslně. V potaz se bralo hlavně zdravé a pohodlné ustájení hřebců. Už v prvotních plánech se tedy počítalo se světlými vzdušnými stájemi a prostornými boxy. Pro potřeby vedení hřebčína byla vybudována správní budova s kancelářemi a byty pro zaměstnance a návštěvy. Nyní můžeme mimo již zmíněné v areálu najít také otevřenou jízdárnu i krytou halu, izolační stáj a nedaleko ležící hříbárnu v Novém Dvoře. Jedinou nevýhodou místa byl nedostatek přilehlých pozemků, což už tenkrát komplikovalo práci s hřebci.
Úkolem hřebčince bylo a je až doposud zajišťovat kvalitní hřebce pro chovatele, jejichž požadavky se však měnily a mění. Spektrum je široké a vede od potřeb koní vojenských a zemědělských, jak tomu bylo hlavně na počátku století, až ke zvířatům vhodných pro sport, což je požadavek hlavně dnešní doby. K dispozici byli koně jak doma vyšlechtění, tak zvířata z dovozu (převahu získali mezi teplokrevníky hlavně hřebci oldenburští, anglonormanští a hannoverští, mezi chladnokrevníky pak belgičtí a noričtí).
Doby nynější
Písečtí koně jsou ustájeni v hřebčinci, avšak podnik má i rozsáhlou síť chovných stanic po celé ČR, kde stojí další velmi kvalitní zvířata. Všichni hřebci v majetku hřebčince působí v plemenitbě přirozenou cestou, což je v dnešní době mohutného rozvoje inseminace možná trochu atypické. Dobří koně se dostávají do Písku koupí. Plemenný hřebec je získán už jako dospělý například ze zahraničí nebo jako hřebeček - potomek píseckého hřebce, kterého porota vybere jako nadějného.
Mimo dalších služeb, které hřebčinec nabízí, je zde i možnost jízdy na koni. Jde o klasický výcvik nebo o letní brigády oblíbené hlavně mezi studenty, kteří mají složenou zkoušku základního výcviku jezdce.
Pokud budete někdy poblíž města Písek, kupříkladu na dovolené, a vyčerpáte veškerou inspiraci na výlety, zavítejte i sem, ke koním - hřebčín otvírá svoje brány i veřejnému zájmu a pořádá prohlídky stájí s výkladem.
Zdroj (text): konicci.cz
Zdroj (obrázky): google
Ahojky SBéénko, po dlouhé době obíhám, ale jen z jednoho důvodu. Mrkni ke mě na blog, a na poslední článek. Budu moc ráda, když se k němu vyjádříš pravdivě, a co si o tom myslíš. Moc děkuji, a užívej i další měsíc prázdnin :).